Staré Hamry

   Staré Hamry - rázovitá horská obec na Frýdecko-Místecku s více než 50 samotami a enklávami, nacházející se v centrální části Moravskoslezských Beskyd.
   
   První zmínka o obci pochází  z roku 1639, kdy zde byly založeny hamry. První železný hamr byl poháněný vodou. Ruda do těchto předchůdců železáren se dovážela z nedalekých Malenovic. Později byly hamry zakládány na Ostravici, ve Frýdlantě,  v Bašce, a podle nejstarších byla obec nazvána Staré Hamry.  Největšího rozmachu se dočkala v období přelomu 20. století do jeho první  poloviny.
   Obec se rozkládala do roku 1951 jen na slezské straně, tj. na pravém břehu řeky Ostravice. Po územní reformě zahrnuje i moravskou část (zajímavostí jsou dodnes existující dvě katastrální území obce – Staré Hamry I – původní slezská část  a Ostravice II – původní moravská část).
   V roce 1969 byla zprovozněna přehradní nádrž Šance-Řečice, která zásobuje kvalitní pitnou vodou celé Ostravsko. Zatopeno bylo především centrum obce, osady Řečice a Hutě. Pod vodní hladinou zmizela  také železniční trať vedoucí z Ostravice do Bílé. Jízda parním vlakem je pro mnohé pamětníky jedinečnou a nesmazatelnou vzpomínkou. Trať dnes končí v obci Ostravici a parní vlak připomíná staré dobré časy většinou o ostravické pouti, kdy supící mašina s vyšňořenými vagóny potěší nejen děti.
   Nové centrum Starých Hamer  vyrostlo na Samčance. Vlivem rozdělení obce vodním dílem  ovšem došlo k výraznému poklesu počtu obyvatelstva. Je zde dodnes svému účelu sloužící školní budova z roku 1923, která nahradila původní  dřevěnou školu z roku 1829. Naproti si  můžeme prohlédnout litinový kříž z roku 1853, věnovaný Bedřichem z Fürstenberka, vedle něj je hraniční kámen od Černé Ostravice.
   Kousek za Samčankou je rozcestník, z něhož vede značená trasa  na Javořinku, přes kterou se dá přejít do Bílé. V září 2007 zde byla znovuotevřena obrázková cesta, která původně vznikla pro děti, které měly do školy daleko a tak putovaly od obrázku k obrázku, aby cesta lépe ubíhala. Každé dítě také mělo přidělen svůj obrázek, o který se staralo. Obrázky zničil možná nejen zub čas, ale Starohamřani dovedli tuto cestu podle vzpomínek pamětníků znovu obnovit.
   Za mostem přes Ostravici zamíříme vlevo do druhé části obce, která se nalézá na slezské straně.  Významnou a nepřehlédnutelnou památkou je tu pseudogotický kostel ze druhé poloviny 19. století. Staré Hamry nejprve patřily pod farnost Borová, kde byl původně dřevěný svatostánek postaven v roce 1775, ale pro velkou vzdálenost věřící spíš chodili do  ostravického.
   Základní kámen kostela ve Starých Hamrech byl položen 12. července 1863 a o dva roky později byl dokončen. Patronem je svatý Jindřich, narozen v roce 973 v Bavorsku. Podporoval zakládání klášterů a diecézí a právě proto bývá často spojován s atributem kostela. Jindřich zemřel 13. 7. 1024 a roku 1146  byl prohlášen za svatého.
    Vedle kostela se nalézají budovy bývalé fary a školy,  v těsné blízkosti pak krásný starý hřbitov s litinovými kříži a pod hřbitovem můžeme shlédnout symbolický památník Maryčky Magdonové, hrdinky básně slezského barda Petra Bezruče.
   Po komunikaci lze dále dojet až na Gruň, známé středisko letní i zimní rekreace, na kterou se můžeme vydat třeba někdy příště.