Mgr

Mgr. Eva Kotarbová (nové stránky)

* 24. 12. 1948 v Ostravě-Vítkovicích,

učitelka, knihovnice, básnířka, novinářka, televizní redaktorka, tisková mluvčí a redaktorka zpravodaje Centrum městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz do r. 2007, nyní volná novinářka, žije a pracuje v Ostravě

Narozena jako dcera Aloise Dluhoše z Polanky n. Odrou a jeho ženy Anny, roz. Zlámalové z Ostravy. Vyrůstala spolu s nevlastní sestrou Jarmilou Dluhošovou. Absolvovala devítiletou a střední všeobecně vzdělávací školu (maturita 1967), vystudovala matematiku a zeměpis na Pedagogické fakultě v Ostravě (1967 - 1971), později tamtéž externě i obor jazyk český a literatura (1977 - 1980). V roce 1989 složila státní zkoušku z anglického jazyka na Jazykové škole v Ostravě. Během studia se seznámila se svým budoucím manželem ing. Josefem Kotarbou, za kterého se v roce 1970 provdala. V roce 1986 se jí narodila dcera Anna. Od roku 1971 - 1972 učila na základní devítileté škole v Havířově, později v Ostravě-Hrabůvce (1972 - 1974), působila v ostravském Středisku vrcholového sportu Vítkovice jako pedagogický pracovník a vedoucí ubytovny sportovců. V Knihovně města Ostravy pracovala v letech 1976 - 1978. Od roku 1978 -1980 byla redaktorkou v Ostravském večerníku (specializace kultura), v letech 1980 - 1992 pracovala v redakci zpravodajství České televize Ostrava a zachycovala kulturní události, od r. 1994 do r. 1997 působila v redakci Programového průvodce Televize Kabel Plus Ostrava. Od února r. 1997 do 31. prosince 2006 byla zodpovědnou redaktorkou a fotografkou zpravodaje Centrum, vydávaného městským obvodem Moravská Ostrava a Přívoz a také tiskovou mluvčí Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Je členkou Syndikátu novinářů Ostrava a Obce spisovatelů Praha. Za svou básnickou tvorbu získala ceny v celostátních literárních soutěžích Generace 79, 80, Literární mládí severní Moravy (1979, 1980) a za novinové články byla oceněna v soutěži Syndikátu novinářů Ostrava v letech 1995, 1996, 1997.

Verše začala psát již ve svých 16 letech ovlivněna učitelem českého jazyka a literatury Miroslavem Etzlerem. V té době na ni zapůsobila především tvorba Rimbauda a Baudelaira. Své básně začala publikovat v Nové Svobodě (1975), otištěny byly v Květech, Vlastě, Ostravském kulturním měsíčníku, Literárním měsíčníku, v Ostravském večerníku a dalších tiskovinách. V roce 1978 přispěla do almanachu mladých tvůrců Oheň (Profil). V uvedených časopisech byla otištěna také řada jejích povídek, které nebyly knižně vydány.

Jejím debutem se stala básnická sbírka křehkých milostných veršů s názvem Podkůvky (Profil 1979), na jejíž výslednou podobu měl nemalý vliv redaktor Lubomír Petr. Vyznačují se opravdovostí zážitku, upřímností a jednoduchostí sdělení, sbírka má promyšlenou kompozici. Ve stejném roce se jako spoluautorka podílela na almanachu poezie a prózy členů literárního klubu při ostravské pobočce Svazu českých spisovatelů Do dlaní chceme žhavou lávu nabírat (Profil 1979), do něhož byly vybrány verše převážně z její budoucí sbírky Kameny (Profil 1981). Autorčin básnický obzor se rozšířil jednak o uvědomění si rodových souvislostí (postava dědečka, babičky a maminky), dále o silný pocit sounáležitosti, hrdosti a zakotvenosti v rodném městě. Klíčovým obrazem se zde stal motiv kamenů, zahrnujících obavy o vše, co je v životě křehké, ale zároveň i nesmírně pevné a tvrdé. Básně jsou psány většinou volným, úsporným veršem, nepostrádají melodičnost a dynamiku. Úsilím o prostý výraz a rozvíjením konkrétní obraznosti dosahuje silné působivosti a opravdovosti své básnické výpovědi.

V letech 1982, 1983 a 1985 publikovala své básně ve sbornících Jarní Vltava (ukrajinské vydavatelství Moloď), Jasmínová noc (knihovna Blansko) a Po tolika letech (Profil).

V roce 1988 vyšla Větrná pošta (Profil) - výbor z milostných básní dvanácti severomoravských autorů - mezi nimiž jsou zařazeny i básně Evy Kotarbové. Od počátku 80. let vznikala třetí autorčina sbírka. Byla téměř hotova již v roce 1983 a na její obsah i skladbu veršů mělo z části vliv narození její dcery. Pod názvem Zapomenuté věty ji vydalo karvinské nakladatelství Gramma (1992) za redakční spolupráce Niki Otiskové. Ve sbírce se vrací k otázkám lidské existence a k pozici ženy v proměnách života.

Mnohé její básně byly zhudebněny (v několika verzích verše ze sbírky Podkůvky), např. skladateli Janem Grossmannem,Vladimírem Svatošem, Leonem Juřicou, Františkem Hábou aj. Hlavními premiérovými interprety byli operní sólisté Alina Farná, Miloslav Podskalský a pěvkyně a hudební pedagožka Drahomíra Mičková.

V letech 1997 až 2006 se autorka soustředila převážně na novinářskou práci. V březnu 2007 založila webové stránky Haló, Ostrava! (http://www.kotarbova.eu) Důvod jejich založení přibližuje rozhovor Proč vznikly tyto stránky.

BIBLIOGRAFIE:

Almanach mladých tvůrců Oheň (BB). Ostrava 1978.

Do dlaní chceme žhavou lávu nabírat (BB). Ostrava 1979.

Podkůvky (BB). Ostrava 1979.

Kameny (BB). Ostrava 1981.

Jarní Vltava (BB). Kyjev 1982.

Jasmínová noc (BB). Blansko 1983.

Po tolika letech (BB). Ostrava 1985.

Větrná pošta - kniha milostné poezie (BB). Ostrava 1988.

Zapomenuté věty (BB). Karviná 1992.

Siluety. Ostrava 2009.

Marné levitace, Ostrava, 2015